1 Úvod
Rozmohl se nám takový nešvar, že řešitelé chtějí odesílat řešení elektronicky, ale nikoliv je elektronicky vytvářet. Hromadí se nám pak spousty špatně naskenovaných řešení, která jsou nečitelná, jejichž soubory jsou moc velké a kde organizátoři musí úlohu sbírat po kouskách. Tímto bychom vám chtěli pomoci v tom, abyste se naučili vytvářet krásné dokumenty na počítači, včetně řešení KSICHTu.
2 Kroky vedoucí k úspěšnému dokumentu
Abyste úspěšně vytvořili dokument, musíte zvládnout několik kroků. U každého z nich můžete zvolit několik strategií. Při rozhodování mějte na paměti, že pokud je výsledek kvalitní, každému je úplně jedno, jak byl daný dokument stvořen. Nemusí tedy být vždy výhodné strávit přemrštěné množství času tím, abyste se naučili, jak se něco dělá jedním způsobem, když to jde jinak a snadněji.
2.1 Formát souboru pro odevzdání: PDF
V současnosti je vyprofiloval jeden formát, který lze použít téměř na vše, téměř každému se zobrazí správně a při správné tvorbě zabírá relativně málo místa na disku. Je jím PDF. Ve formátu PDF vyžadujeme řešení KSICHTu, ale v budoucnu v něm budete odevzdávat i své bakalářské a diplomové práce i spoustu dalších dokumentů. Pokud někdo nespecifikuje v jakém formátu máte odezvdat domácí úkol, či seminární práci, vždy volte PDF.
V současnosti většina operačních systémů umožňuje "tisknout soubor do PDF", kde z menu zvolíte tisk, ale místo tiskárny vyberete soubor, do kterého se soubor vytiskne. Mnoho programů také umožňuje vytvářet PDF rovnou, většinou položkou z menu "Exportovat do".
2.2 Formát souboru pro editaci
Toto je formát, v němž máte váš dokument uložený na vašem počítači (nebo internetovém úložišti). Jelikož tento soubor nikomu neposíláte, vždy volte formát, který je pro daný editor nejpřirozenější, např. .docx pro Microsoft Word, .odt pro LibreOffice nebo .pages pro Apple Pages. Organizátoři KSICHTu výrazně doporučují tento soubor ukládat v průběhu tvorby co nejčastěji, abyste zamezili ztrátě dat v případě pádu programu či operačního systému.
2.3 Editor celkového dokumentu
Nejtěžší rozhodnutí, které může záviset na vašem operačním systému, na vašich schopnostech i na druhu dokumentu, který se chystáte tvořit.
WYSIWYG programy = What you see is what you get
U takovýchto programů na obrazovce vidíte okamžitě, jak dokument vypadá.
Microsoft Office Word
LibreOffice/OpenOffice Writer, ...
Apple iWork Pages
Google Docs
Kompilované dokumenty
Dokument se píše jako čistý text, který se pomocí programu převede na výsledný dokument
- LaTeX (čti [latech])
2.3.1 Microsoft Office Word - Windows, macOS, (online)
Každý ho zná, mnozí nenávidí. Hlavní problém vidím v ceně a uzavřeném formátu. Pokud licenci zrovna máte, můžete Word s klidem používat, ale pokud dokument posíláte někomu, u koho si nejste jistí, zda Word používá, uložte soubor do PDF nebo ODT. Word umí do formátu ODT ukládat i jej otevírat, navíc jej umí otevřít i spousta dalších programů, protože jde o otevřený formát. Pokud tedy nepoužíváte některou ze speciálních funkcí Wordu, přínáší ODT jen výhody. A protože se jedná o otevřený formát, je lepší i k archivaci.
Výhody
Snadná obsluha
Velmi mnoho funkcí
Standardizovaný formát .docx
Nevýhody
Drahý software
Mnoho manuální práce (u delších dokumentů)
Nekonzistentní výsledek u různých verzí software
Online verze není plnohodnotná
2.3.2 LibreOffice/OpenOffice Writer, ... - Windows, macOS, Linux
Vypadá jako Microsoft Word a umí prakticky to samé. Hlavní rozdíl je v tom, že je zadarmo a na všech platformách a že používá otevřený formát ODT, který snadno otevřete v mnoha různých programech včetně Wordu. LibreOffice a OpenOffice jsou jako siamská dvojčata, co se celkem nedávno rozdělila. Oba balíčky jsou skoro totožné, ale momentálně má LibreOffice navrch.
Výhody
Zdarma
Snadná obsluha
Mnoho funkcí
Všechny operační systémy
Otevřený formát .odt (lze otevřít např. i v Microsoft Office)
Nevýhody
Mnoho manuální práce (u delších dokumentů)
Není rozumný online editor
2.3.3 Apple iWork Pages - macOS, (online)
Hlavní nevýhodou je navázanost na produkty firmy Apple. Online verze je sice zadarmo, ale není plnohodnotná, takže nemůžete předpokládat, že každý komu pošlete .pages soubor ji bude s radostí používat. Výhodou je vymazlené uživatelské rozhraní. Pokud máte k dispozici Mac, klidně Pages používejte, ale ostatním posílejte vždy PDF (pokud si nejste jistí, že jde též o jablíčkáře).
Výhody
Zdarma
Snadná obsluha
Přívětivé uživatelské rozhraní
Nevýhody
Pouze jeden operační systém
Online verze není plnohodnotná
Mnoho manuální práce (u delších dokumentů)
Uzavřený formát .pages (nelze spolehlivě otevřít v jiném programu)
2.3.4 Google Docs - online
Vyhrává na plné čáře, pokud potřebujete na dokumentu spoulupracovat. Všichni můžou najednou editovat i komentovat a spolupráce je hladká. Další velkou výhodou je, že je zdarma a pro všechny a na rozdíl od online verzí Wordu a Pages funguje v prohlížeči hladce. Pokud potřebujete některé specializovanější funkce předhcozích kancelářských balíků, GDocs je pravděpodobně mít nebude, ale na jednodušší dokumenty (jako řešení KSICHTu) bohatě stačí. Výsledný dokument pak můžete snadno uložit do PDF, ODT (či DOCX, pokud to musí být). Také se vám dokument automaticku neustále ukládá a to navíc do cloudu, takže o práci rozhodně nepřijdete.
Výhody
Zdarma
Výborné pro spolupráci více lidí na dokumentu
Neustálé ukládání
Nevýhody
Omezené množství funkcí
Potřeba internetu
2.3.5 LaTeX - Windows, macOS, Linux, online (Overleaf)
LaTeX je diametrálně odlišný od všech předchozích kancelářských balíků. Dokument píšete pomocí speciálního jazyka (markup language), který může vzdáleně připomínat třeba HTML. To je téměř jediná, ale naprosto zásadní nevýhoda. Pokud tuto aktivační bariéru překonáte, je LaTeX v mnoha ohledech k nezaplacení. Kromě profesionálního vzhledu dokumentů a naprosté kontroly nad formátováním především vyniká v psaní matematických rovnic a automatizaci. Pokud píšete dokument, který má kapitoly a podkapitoly, figury, citace, seznam literatury, obsah či tak podobně, automatizace LaTeXu vám usnadní hodiny práce a výsledek bude lepší než u předchozích kancelářských balíků. Největší výhodou pro řešení KSICHTu je zápis rovnic. Můžete tedy použít KSICHT k tomu abyste se naučili cennou schopnost, kterou zužitkujete např. při psaní bakalářky.
Výhody
Zdarma
Pohodlné vkládání rovnic
Velká míra automatizace (výhoda pro dlouhé dokumenty)
Podpora všech platforem, včetně plnohodnotné online verze
Široká nabídka editorů
Mnoho rozšiřujících balíčků
Nevýhody
Zpočátku náročná obsluha
Potřeba koukat do zdrojového kódu (pro někoho nepříjemná)
Divoké uspořádání prvků na stránce může být složité na zápis
2.4 Tvorba matematických rovnic
Při vkládání rovnic, máme dvě základní možnosti:
Editor rovnic
Microsoft Word, Libre/OpenOffice a Google Docs všechny nabízejí editor rovnic, kde můžete "naklikat" příslušnou rovnici. To je ovšem velmi pracný způsob zadávání rovnic a v Google Docs je navíc k dispozici jen velmi omezená paleta nástrojů. Doporučuji jej využívat jen pokud zadáváte rovnice jen občas.
LaTeXový kód
V LaTeXu se používá specifický způsob zápisu rovnic, který však nabízí nejrychlejší, nejpřesnější a nejuniverzálnější způsob zadávání. Tyto superlativy opravdu jsou na místě a ví to i tvůrci ostatních programů. Proto Microsoft Word, Apple Pages a Libre/OpenOffice (za pomoci rozšíření TeXMaths) podporují zadávání rovnic za pomoci LaTeXového kódu. V Google Docs pak můžete použít add-on "Auto-LaTeX Equations". Jedinou nevýhodou je, že zpočátku je třeba se seznámit s trochu nepřirozeným způsobem zápisu. Většinou ale není problém cokoliv během pár sekund "vygooglit".
2.5 Tvorba chemických rovnic
Chemické rovnice se sumárními vzorci lze psát ve všech zmíněných programech jako normální text s horními a dolními indexy a některými speciálními znaky např. $\longrightarrow,\ \rightleftharpoons,\ \longleftrightarrow$
.
V LaTeXu je navíc možnost použít balíček chemmacros, který umožňuje snadno psát chemické rovnice i s pokročilejšími funkcemi.
2.6 Vkládání obrázků
Pokud něco náš editor nedovede udělat přímo, nezbyde nám než vytvořit obrázek. Obrázky jsou dvou typů:
Rastrové: JPG, PNG, TIFF
Vektorové: PDF, EPS, SVG
Řiďte se jednoduchým pravidlem: Pokud jde o fotografii či naskenovaný obrázek, použijte rastrovou grafiku. Pokud jde o chemickou strukturu, graf či diagram vytvořený na počítači, použijte vektorový obrázek. Ten zabírá méně místa a nehrozí "pixelování".
2.6.1 Strukturní vzorce
Kreslení strukturních vzorců nenabízí ve výchozím stavu žádný z výše uvedených kancelářských balíků. V LaTeXu to možné je, ale jde o relativně bolestivý proces. Proto je lepší pro kreslení struktur použít specializovaný program, např.
Chemsketch: zdarma, Windows
MarvinSketch: zdarma, Windows, Mac, Linux
Chemdraw: placené, Windows
Z těchto programů pak struktury či celá reakční schámata můžete uložit jako (pokud možno vektrový) obrázek a vložit do dokumentu. Z webových aplikací dobře poslouží např. ChemDoodle.
2.6.2 Grafy
Grafy bývá nejpohodlnější vytvořit v jiném programu a vložit jako (pokud možno vektorový) obrázek. Můžete použít např.:
Microsoft Excel
LibreOffice/OpenOffice Calc
Python Matplotlib (Pyplot)
MATLAB
Wolfram Mathematica
R (programovací jazyk)
tikz (balíček pro LaTeX, vypadá profesionálně ale dá hodně práce)
Nezapomeňte vždy popsat osy vašeho grafu a nejlépe přidat i popisek.
2.6.3 Ostatní diagramy a obrázky - skenování
Pokud se najde obrázek, který je na počítači jen těžko vytvořitelný, je možné se uchýlit ke skenování. POZOR: Všichni současní řešitelé KSICHTu skenují špatně A i historicky půjdou řešitelé, co dobře skenují spočítat na prstech jedné ruky. (nejspíš i ruky, co o spoustu prstů přišla)
Jak správně skenovat:
Skenuji co nejmenší část dokumentu.
Pokud je většina dokumentu text a rovnice, není třeba je skenovat, když je můžeme napsat rovnou na počítači. Stačí naskenovat ten jeden diagram.
Skenuji skenerem, ne mobilem.
Existuje spousta mobilních aplikací, které se snaží skener napodobit, ale čitelností a kontrastem se stejně skeneru nevyrovnají.
Skenuji bílé nelinkované papíry.
Cílem je, aby pozadí vyčištěného obrázku poskytlo co nejlepší kontrast a čitelnost.
Píši kontrastní psací potřebou (nejlépe tenkým černým fixem).
Skenuji s vysokým kontrastem a nechám obraz vyčistit.
Většina skenerů má už zabudované funkce na úpravu kontrastu a čištění obrazu od šumu. Používejte je. Pokud tyto funkce nemá, tak můžete obrázek upravit v grafickém editoru (např. GIMP).
Pokud absolutně nevyhnutelně musím použít barvy, použiji snadno odlišitelné kontrastní odstíny barev.
Musím ale mít na paměti, že opravující autor by musel mít k dispozici barevnou tiskárnu (zdarma), což není samozřejmostí. Proto se tedy za každou cenu vyhnu barvám, pokud je to jen trochu možné
3 Jak začít?
Už jste snad rozhodnutí, jakým programem budete řešení vytvářet. Teď už jen začít. Obecným pravidlem je, že je dobré si na začátku (nebo při psaní první úlohy) vytvořit šablonu, kde si vše nastavíte jak potřebujete a kterou budete používat pro všechny následující dokumenty. Ušetří vám to spoustu času.
3.1 Microsoft Word
Kupte si licenci či naistalujte Microsoft Office s pomocí licence, kterou už máte, nebo kterou nabízí vaše instituce. Více informací najdete na: https://products.office.com/
Word se ovládá pouze z grafického rozhraní, takže můžete postupovat metodou pokus omyl. V případě nesnází můžete použít zabudovanou nápovědu nebo hledat na internetu.
3.2 LibreOffice, OpenOffice
Stáhněte si LibreOffice (https://cs.libreoffice.org/) nebo OpenOffice (https://www.openoffice.org/cs/) a nainstalujte si jej na svůj počítač. V současnosti je LibreOffice asi lepší volbou, ale oba balíčky jsou si velmi podobné.
LibreOffice/OpenOffice se ovládá pouze z grafického rozhraní, takže můžete postupovat metodou pokus omyl. V případě nesnází můžete použít zabudovanou nápovědu nebo hledat na internetu.
3.3 Apple Pages
Na svém Apple zařízení si stáhněte aplikaci Pages z AppStoru.
Pages se ovládá pouze z grafického rozhraní, takže můžete postupovat metodou pokus omyl. V případě nesnází můžete použít zabudovanou nápovědu nebo hledat na internetu.
3.4 Google Docs
Vytvořte si Google účet a přihlašte se na: https://docs.google.com
Google Docs se ovládá pouze z grafického rozhraní, takže můžete postupovat metodou pokus omyl. V případě nesnází můžete použít zabudovanou nápovědu nebo hledat na internetu.
3.5 LaTeX
3.5.1 Instalace
Online - jednodušší pro začátečníky
Na stránce Overleaf (https://www.overleaf.com/) si udělejte účet nebo se přihlašte jedním z už používaných účtů. Po přihlášení vytvořte nový projekt buď prázdný nebo podle jedné ze šablon.
Offline
Nainstalujte si jednu z distribucí LaTeXu do svého počítače. Doporučit lze distribuce:
TeXLive: Linux (https://tug.org/texlive/)
MacTex: Mac (http://www.tug.org/mactex/)
proTeXt: Windows (http://www.tug.org/protext/)
Na všech platformách pak lze používat editory TeXstudio nebo TeXmaker.
3.5.2 Použití
Při používání LaTeXu píšete zdrojový kód (čistý text bez formátování) a ten následně převedete programem do PDF. Výše popsané editory i Overleaf fungují tak, že v okně máte vlevo zdrojový kód a vpravo váš dokument. Vždy, když napíšete kousek kódu, můžete kliknout na tlačítko a kód se zkompiluje a výsledek zobrazí v pravé části okna. Ideální způsob jak začít je projít si nějaký online tutorial a podívat se na pár existujících dokumentů. V případě, že hledáte konkrétní informaci, vyplatí se hledat na internetu. Zde je pár dobrých zdrojů:
- Český návod na LaTeX od korespondenčního semináře PraSe https://mks.mff.cuni.cz/info/tex/index.php
- Anglický návod od Overleaf https://www.overleaf.com/learn/latex/Learn_LaTeX_in_30_minutes
- Wikikniha LaTeX https://en.wikibooks.org/wiki/LaTeX
- Balíček
natsci
od Adama Přády, který nahraje většinu balíčků, které byste mohli při sázení chemie, matematiky nebo fyziky používat. https://github.com/adamprada/natsci
U LaTeXu platí více než kde jinde, že vytvoření šablony ušetří mnoho práce. Proto pro vás organizátoři KSICHTu jednu připravili: https://v2.overleaf.com/read/kmwmkwzzjtpc